www.tomashora.cz

Původně jsem svůj projekt modulové stanice zpracovával pro koncovou stanici Lednice, ale po té co jsme se v klubu rozhodli stavět primárně trať 255, jse mse rozhodl jít příkladem a na už vyrobené moduly zpracoval projekt stanice Mutěnice. Mutěnice patří na trati 255 ze Zaječí do Hodonína k důležitým stanicím. Já chci stanici zpracovávat dle výkresové dokumentace z roke 1942, v tu dobu bylo Hodonínské zhlaví bohatší a součástí manipulační koleje byla i odstavná kolej. Dalším plusem budou původní, socialistickou výstavbou nezkažené staniční budovy.

Pokračování »

Po dokončení koster modulů jsem se rozhodl plynule začít práci na krajině jednoho modulu. Modul by měl předcházet koncové staničce na lokálkové trati mého kolejiště, mel by být ve svahu, a měl by obsahovat jednoduchý nechráněný přejezd. Protože to bude moje první krajinářská práce, bude sloužit zároveň jako testovací prostor pro jednotlivé technologie. Prioritou je naučit se při práci na modulu jednotlivé modelářské postupy, a následně vše aplikovat na další moduly.

Pokračování »

V sobotu 9. dubna 2011 jsem se byl společně se synem podívat na výstavu klubovních kolejišť Brněnských železničních modelářů. Akce se odehrála v domovském sídle brněnských modelářů, kterým je několik místností v třetím patře bývalé průmyslové budovy Brněnské Mosilany na Křenové ulici. Kromě výstavy kolejišť, byla k zhlédnutí i menší prezentace modelů lokomotiv a vozů převážně ve velikosti H0.

Pokračování »

Založili jsme s kamarády novou Modulovou sekci, jejíž vznik byl ztvrzen jak jinak než v hospodě po schůzi konající se první čtvrtek v březnu 2011. Chceme stavět moduly velikosti TT jak pro modulová setkání, tak jednotlivě i pro domácí ježdění. Jedním z prvních počinů činnosti naší modulové sekce je stavebnice krajinného modulu, kterou budeme nabízet pro členy naší Modulové sekce. Konstrukcí stavebnice modulu a zajištění dodavatelů se věnoval především Michal Bernátek, kterému za stavebnici patří největší chvála. A protože mě dvě stavebnice doručil v rekordně krátké době cca. 3 týdny od domluvy, přiložil jsem i já ruku k dílu, stavebnici sestavil a posoudil jak se povedla.

Pokračování »

Po delší odmlce, zaviněné především naprostým pracovním vytížením, jsem se v prosinci 2010 konečně vrátil k pokračování budování kolejiště. Po postavení dvou rámů jsem chtěl přirozeně pokračovat pokládkou kolejí skrytého nádraží. Nejdřív jsem ale musel vyřešit jeden problém, který se nečekaně objevil. Koncepce základní konstrukce mého kolejiště, byla postavena na rámu z překližky a základové desce ze Styroduru. Když si odmyslím peripetie spojené se sehnáním Styroduru, jako podstatnější problém se jeví nadměrná rezonance Styrodurové desky. O co jde? Deska funguje jako membrána reproduktoru, tudíž zvuk a vibrace pomalu jedoucí lokomotivy jsou nadměrně zesilovány. „Rámus“ který to dělalo, byl za hranicí toho, co jsem byl ochoten tolerovat. Pokračování »

Tyto lokomotivy vyráběla pro fašistickou Třetí Říši mimo jiné i plzeňská Škoda (140ks) a pražská Českomoravské strojírny (35 ks). Jednalo se o řadu 50 DR. Celkem se této řady vyrobilo 3446 kusů.Těchto lokomotiv u nás jezdilo 28 kusů v letech 1944 – 1971 (poslední byla vyřazená v Ostravě). Jednotné provedení (s velkými usměrňovacími plechy) znázorňuje i tento model. Postupně během oprav v dílnách prodělaly lokomotivy různé změny, přizpůsobující je zvyklostem ČSD. Lokomotiva znázorněná modelem byla ještě v roce 1960 zařazená ve stavu ŘSD Plzeň (LD Č.Budějovice) a byla zrušena v roce 1967 a převedena na vytápěci kotel K 386. Lokomotivy této řady lze věrně použít na kolejišti při vozbě všech druhů vlaků s výjimkou rychlíků na které nebyly nasazovány.

Pokračování »