www.tomashora.cz

Stavba rámů kolejiště

Tak i já jsem se při plánování budoucího kolejiště dostal do stavu, kdy zahajuji stavbu samotných rámů kolejiště. Na základě svých vlastních zkušeností, kdy první dětské kolejiště bylo postaveno na hobrové desce a druhé sice na dřevěné rámové konstrukci, ale laťkové konstrukce která se kroutila, jsem se rozhodl jít osvědčenou a vyzkoušenou cestou stavby rámu kolejiště z překližky.

V podstatě jsem vycházel z řešení, které je použito při stavbě kolejiště SHIMILAND. Rám z překližky je jedno z nejlepších řešení, překližka je tzv. umrtvený vysušený materiál, neměl by se tedy již následně deformovat a kroutit při vysychání jako běžné dřevo, a jako materiál je překližka velice dobře obrobitelná i v domácích podmínkách. Dost jsem zvažoval i možnost výroby rámů z jäklových trubek, tak jak je použil pro své kolejiště například "Houmr" či Tomáš Bartoš. Přesto, že je to z hlediska pevnosti, životnosti a ceny asi nejlepší řešení odradili mě dvě věci od tohoto řešení. Tak především bych si musel nechat rámy někde vyrobit, protože svařování v domácích podmínkách jaksi nezvládnu, a pak také není pravděpodobné, že bych při případné potřebě modifikace rámu už rozestavěného kolejiště byl schopen úpravy rámu bez nějakých větších škod na již dostavěných částech. Základem mého kolejiště tedy bude buková překližka o síle 18mm, která je poměrně dostupným materiálem, měli by ji mít v jakémkoli "ráji dřeva" atd.. Samotnou překližku jsem zakoupil ve firmě AZ-Wood v Brně-Slatině, kde mě ji i s velkou přesností naformátovali na mnou požadované rozměry – tedy rozřezali ji na pruhy o šířce 80 mm. Další řezy si již budu provádět doma pomocí přímočaré pily, jednotlivé prvky pak budu následně spojovat čepováním, lepením a sešroubováním. Prvním kritickým úkonem, který je potřeba zvládnout svépomocí, je kvalitní nařezání překližky v domácích podmínkách na přesné rozměry. Kupodivu to jde velice dobře pomocí obyčejné přímočaré pily. Při řezání tímto nástrojem se mě osvědčila výměna klasického listu na dřevo za list na kov, ten má výrazně jemnější list a neštěpí okraje řezu. Při samotném měření a řezání se opět osvědčilo pořekadlo spěchej pomalu: měřte přesně, pozici pilky si zafixujte, při řezání nespěchejte a na list zbytečně netlačte. Pak je řez překvapivě rovný. Samotného spojování budu v první řadě řešit čepováním. Na to jsem si pořídil jednoduchou soupravičku, která obsahuje vrták se zarážkou hloubky vrtu, čtyři kusy tzv. "propisováků" a cca. 20 kusů čepů. Při čepovávání pomocí této soupravy se začíná naměřením a vyvrtáním otvorů v desce kde budou čepy v čele. Je to nutné z důvodu toho, že vrtat budeme tzv. po letech dřeva, a vrták se může vlivem let odchýlit od středu. Vyplatí se ze začátku vrtat pomalu, maximálně dbát na kolmost, první 2-3 mm vrtu vrtat bez tlaku a až pak zrychlit. Hloubka vrtu by měla být cca. 30 mm. Při vrtání kolmo na desku musíme hloubku vrtu nastavit maximálně přesně, abychom díru neprovrtali skrz, od špičky po zarážku jsem měl vždy nastaveno 17,5 mm. Zde vrtáme proti letům, vrták vede dobře a odchylka je tudíž naprosto minimální. Spoje jsem lepil pomocí dvousložkového epoxidového lepidla CHS Epoxi 1200. Jeho největší výhodou, kromě toho že poskytuje velice kvalitní spojení je to, že je tzv. výplňovým lepidlem, pokud někde tedy máte vůli, třeba v čepovém spoji, bez problémů mezeru vyplní a po zatvrdnutí je spoj maximálně pevný. Jediným oříškem je přesné namíchání, míchá se na váhu - 100 gramů pryskyřice a 6,5 gramů tvrdidla. Pryskyřici jsem vážil na kuchyňské váze, vždy cca 20 gramů což obvykle vystačí na 8-10 spojů. K tomu pak tvrdidlo dávkuji pomocí injekční stříkačky, 1 gram tvrdidla je cca. 1 ml, takže na 20 gramů pryskyřice dáte 1,3 ml tvrdidla. Vše se důkladně promísí, doba zpracovatelnosti směsi je cca. 20-30 minut, pak začne směs pomalu tuhnout, takže se opravdu vyplatí míchat po menších dávkách. Lepidlo doporučuji míchat v nějakých plastových obalech, například v kelímcích od jogurtu. Při samotném míchání a manipulaci s lepidlem je potřeba dát pozor na několik věcí. Především tvrdidlo je žíravina, takže s tvrdidlem je potřeba manipulovat maximálně obezřetně. Dále se doporučuje při práci s lepidlem větrat. A v neposlední řadě, pozor na nábytek, koberec a podobně, v nevytvrzeném stavu lze lepidlo odstranit acetonem, ve vytvrzeném stavu už to je docela oříšek. Jako ochranu lze použít igelit, ke kterému se lepidlo nepřilepí. Lepidlo jsem nanesl prvně do mělčí díry, následně vtlačil dřevěný čep, nanesl lepidlo do hlubší díry a na styčnou plochu, díly k sobě sesadil a polohu zafixoval pomocí šroubku a svěrky. Lepidlo se vyplatilo míchat po menších dávkách a lepit rám postupně. Při lepení jsem začal tím, že jsem přilepil vnitřní dlouhé žebro k čelu a srovnal ho přesně do pravého úhlu. Následně jsem lepil žebra vycházející z vnitřního žebra, vždy na přeskáčku, podle toho, které bude zevnitř přišroubované. Při lepení menších žeber jsem jejich polohu z druhé strany fixoval pomocí nasucho nasazené bočnice. Po důkladném vytvrdnutí lepidla, které dle výrobce trvá 48 hodin, jsem dolepil všechna chybějící žebra a zároveň i dlouhé bočnice. Všechny žebra jsou k bočnicím upevněny i sešroubováním, tady se mě osvědčili moderní křížové šrouby do dřeva o síle 5 a 6 mm. Pro zajištění rovnosti obou bočnic jsem k nim kolmo pomocí svěrek přichytil nasucho další překližková žebra. Vše jsem nechal opět 48 hodin vytvrdit. Po vytvrdnutí jsem odstranil svěrky a výztuže a jako poslední krok dolepil šikmý díl, ten jsem nečepoval, jen lepil a následně přišrouboval. Dalším krokem byla výroba nožek do kterých jsem umístil i šroubovací element na jemné doladění výšky rámu nad podlahou. Nožky jsem vyrobil ze smrkového hranolu 40x50 mm a mají délku 48 cm. K překližkovému rámu jsou uchyceny vždy dvěma vratovými šrouby M6 x 70mm. Protože nemám podlahu zcela rovnou (cca. 4 mm rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším místem, a také proto abych mohl eliminovat případnou nepřesnost rámu, jsem nožky opatřil šroubovacím elementem. Ten sestává z narážecí matičky M8 a vratového šrouby délky 35 mm, který má poměrně velkou oblou hlavu. Výhodu tohoto řešení je nejen dobrá funkčnost a levnost, ale i to že oblá hlava šroubu klouže po koberci, takže se dá rámem dobře manipulovat. Pokud by jste měli pod kolejištěm dlažbu či laminátku, doporučuji spíše šroub z rovnou hlavou a opatřit ho filcovým kluzákem. Nyní když mám dva z pěti rámů hotové, se mohu pokochat svým dílem. Jen pro úplnost uvádím velikost rámů, vzdálenější rám má rozměr 220 x 65 cm, bližší rám pak 230 x 65 cm. Rozšířená část pak je široká vždy 85 cm, obě rozšíření tam mám především z důvodu vytvoření prostoru pro oblouk 180 stupňů ve skrytém nádraží. Na těchto dvou rámech se v budoucnu bude nacházet hlavní nádraží a hlavní skryté nádraží. Dalším krokem bylo polepení rámů 2cm silnou deskou z tvrzeného polystyrenu tzv. Styroduru. Tento materiál je velice lehký a oproti běžnému polystyrenu poměrně dost pevný. Zakoupení tohoto materiálu se ovšem ukázalo jako nečekaný problém. Styrodur se prodává v několika provedeních, běžné dostupné jsou desky s mřížkovaným povrchem a hlavně o větší tloušťce. Já sháněl Styrodur 2500 C který je hladký a dělá se v síle 2cm. Nakonec po objetí všech Brněnských hobymarketů a několika stavebnin došlo na webovou objednávku. Styrodur dorazil za cca. týden od objednání a já se konečně pohnul dál. Na překližkový rám jsem ho opět lepil dvousložkovým lepidlem Epoxi 1200, jako zátěž jsem použil, co bylo po ruce, především pak velké množství balené kojenecké vody, ale také třeba i manželčiny tekuté prášky na praní, či pětilitrovou butylku slivovice. Po proschnutí spoje jsem provedl zařezání Styroduru pomocí obyčejného listu pilky na kov, pokud je pilka ostrá jde Starodur řezat velice dobře a problémem nejsou ani piliny. Řez jsem následně začistil pomocí brusného papíru zrnitosti 60. poznámka: styrodur jako poklad se mě nakonec neosvědčil z hlediska hluku, materiál jako takový má své výhody, mezi něž patří především lehkost a dobrá obrobitelnost, ale bohužel po přilepení funguje deska jako membrána a veškeré zvuky (projíždějící lokomotivy a vagónky) výrazně zesiluje. O problému píši více v článku věnovanému pokládce kolejí.

4 komentáře k příspěvku “Stavba rámů kolejiště”

  1. Mirek:

    Ahoj.Prosím tě, kde jsi sehnal ten hladký Styrodur? Nikde ho nemohu sehnat. Jestli Ti kus zbylo (70 x 160) rád bych ho od Tebe odkoupil.
    Díky Mirek

  2. Tomáš Hora:

    To Mirek: shánění hladkého styroduru mě ani nepřipomínej, sehnal jsem v obchodech jen dvě desky… nakonec jsem ho musel objednat celý balík.
    Takže mě zcela nepochybně pár desek zbyde, deska má rozměr 60×125 cm, tak spíš promysli zda by ti stačili jedna či dvě (nebo třeba tři 🙂 ). Spíš by mohla být sranda doprava, tedy jak to poslat aby to dopravce neznehodnotil. Jinak pokud jde o opracování jde to řezat skalpelem, pilkou na železo ale i odporovým drátem…

  3. Jarda:

    Ahoj.Jaké přestavníky použiješ?

  4. Tomáš Hora:

    Pokud jde o přestavníky tak tam jsem poměrně jednoznačně rozhodnutý jít cestou modelářských mikroserv, kolejiště hodlám digitalizovat a z hlediska poměru kvalita/výkon je to v současné době nejlepší volba. Jako ideální mě vycházejí například microserva Power HD 1900A za cca. 135,- kč nebo ještě lépe Turnigy 1160a za cca 150,-. Když k tomu připočtu cenu digitálního dekodéru pro jedno servo což je cca. 50 kč tak myslím není co řešit.

    Teď ale řeším trochu jiný problém, ten styrodur jako základní deska má jeden zajímavý neduh a to je vysoká rezonance, takže dost možná že základní deska bude nakonec klasicky překližka+korek.

    Nástavby chci ovšem dál dělat z klasického polystyrenu – nadchnul mě postzup který zvolil Houmr na svých stránkách.

Zanechte komentář