www.tomashora.cz

Mutěnice – modulová stanice z trati 255.

V tomto článku bych chtěl prezentovat výstavbu modulové stanice Mutěnice, kterou stavím včetně vjezdových modulů a rozbočení tratí na Hodonín a Kyjov. Článek budu průběžně aktualizovat, v hlavičce se vždy na tomto místě dozvíte, které aktualizace jsem v článku provedl. S aktualizacemi počítám vždy tak po jednom-dvou měsících, vždy po dokončení určitého celku. Poslední aktualizace se týká především fotografií a textu zachycující výstavbu vjezdových modulů.

Původně jsem svůj projekt modulové stanice zpracovával pro koncovou stanici Lednice, ale po té co jsme se v klubu rozhodli stavět primárně trať 255, jsem šel ostatním příkladem a na už vyrobené moduly zpracoval projekt stanice Mutěnice. Mutěnice je spolu s Čejčí na trati 255 ze Zaječí do Hodonína klíčovou provozní stanicí. Modelové provedení stanice budu zpracovávat dle výkresové dokumentace z roku 1942, v tu dobu bylo Hodonínské zhlaví bohatší a součástí manipulační koleje byla i odstavná kolej. Dalším plusem budou původní, socialistickou výstavbou nezkažené staniční budovy. Rozměrová dispozice stanice a provedení detailů. Vzhledem k tomu, že stanice patří ke kratším, a že se jedná o odbočnou stanici, jsem se rozhodl ji postavit bez jakékoli délkové redukce, délka stanice tedy bude 345 cm. Stanice bude obsahovat 11 ks výhybek a užitná délka dopravních kolejí bude 175-130-130 cm. Protože běžná šířka modulů 40 cm se pro tuto stanici ukázala jako nedostatečná, rozhodl jsem se prostřední dva moduly udělat široké 50 cm, a krajní moduly budou ze 40 cm na 50 cm průběžně rozšířeny. Pokud jde o stavbu staniční budovy, chci budovu 16/H postavit v klasickém provedení s fasádou. Místo dnešního zděného skladiště chci postavit původním dřevěné skladiště podle normálie 24/H. Uvaha nad použitým kolejivem K modelovému ztvárnění stanice je potřeba také dodržet modelový vzhled kolejiva. Ve skutečné stanici je použito pravděpodobně kolejivo typu S49, které má výšku koleje 149 mm, po převodu do velikosti TT vychází výška kolejnice na 1,24 mm. Standardní modelové kolejivo od Tilligu má výšku 2,07 mm, tudíž je zde poměrně značný rozdíl. Dalším kritériem, které je třeba pokud jde o kolejivo uvážit je vzhled výhybky. Rozměrově by se po redukci docela dobře hodila Tilligova EW 3, délkové a úhlové parametry jsou s přivřením oka použitelné, ale samotné provedení je na hony vzdáleno reálnému vzhledu. Nehledě na to že hlavním problémem výhybek a kolejiva Tillig TT je právě výška kolejového prutu. Vhodnější by bylo použití výhybek a kolejnic německé firmy TT Filigran, jejíž prezentaci a e-shop najdete na adrese www.ttfiligran.de. Firma nabízí výhybky zpracované dle skutečného vzoru v plastovém a dřevěném provedení podloží a to jak ve skutečném rozměru, tak i s délkovou redukcí v poměru 2:3. Pro naši potřebu by se více hodila neredukovaná verze výhybky, bohužel výrobce tuto zatím v provedení s plastovým podložím nenabízí. Velkou výhodou kolejiva od TT Filigran je výška kolejnice 1,5 mm. Důležitým faktorem při rozhodování je ale poměrně vysoká cena tohoto modelového kolejiva. Pro srovnání cena stavebnice výhybky EW3 od Tillig je cca. 185-220,- Kč, oproti tomu stavebnice výhybky EW 706-1:6 v plastovém provedení je k mání za cca. 490 Kč, v dřevěném provedení pak za „nekřesťanských“ 860,- Kč. Hotové výhybky pak stojí o řád výš. Pro mou uvažovanou modulovou stanici Mutěnice potřebuji cca. 11 ks stavebnic výhybek a 13 metrů flexikolejí, při použití kolejivy Tillig se dostanu na celkovou cenu 3150,- Kč, při použití plastového kolejiva od TT Filigran je cena za kolejnice kompletní stanice 7 950,- Kč, při použití kolejiva s dřevěným podložím pak 18 500,- Kč, a to je opravdu hodně. Nakonec u mě doma zvítězilo kompromisní řešení, kdy jsem se rozhodl využít podloží Tillig a to i u výhybek. Podloží výhybek bude drobně upraveno, ořežu pražce bez úchytů a za srdcovkou provedu drobnou úpravy úhlu odbočení z 12 na 10,5 stupně. Místo původních Tilligovských prutů o výšce 2,07 mm budou použity pruty PECO IL3 CODE 75 o výšce 1,9 mm. Výhodou těchto prutů je výrazně modelovější vzhled – lépe řešená pata, která je vyšší a lépe drží v podloží, vyšší, ale štíhlejší hlava, a pak především samotné tělo koleje, které je o 0,4 mm nižší a kolejový prut vypadá mnohem reálněji. Stavba rámů stanice Stavba rámů pro stanici Mutěnice byla realizována ve dvou etapách, první etapa byla realizována v srpnu 2011, druhá várka pak byla realizována v únoru 2012. V první etapě jsem realizoval rámy samotné stanice. Rámy vyrobeny z voděodolné obalové bukové překližky o síle 12 mm. Tento materiál měl jednu nectnost, a to byla právě šířka materiálu, která v reálu byla 13,0-13,5 mm, což bylo nutné při sestavování rámů zohlednit, především v síle podloží pod kolejemi. Pokládka kolejí Pokládka kolejí byla prováděna lepením kolejí pomocí disperzního lepidla na podloží realizované pomocí role styroduru o síle 2 mm. Ve stanici jsme styrodur lepil po celé ploše stanice disperzním lepidlem. Lepidlo bylo naneseno na celou plochu, položena fólie styroduru a vše dobře zatíženo. Na styrodurovou fólii se dobře píše jak propiskou tak i fixou, takže jsem si následně na fólii namaloval umístění kolejí a budov. Jak jsem již psal výše, jako kolejivo jsem použil kolejové pruty PECO 75, které jsem vsouval do flexibilního kolejového podloží Tillig. Podloží pod výhybky je rozměru EW3. Samotné výhybky prošly několika úpravami, tak především jsem odříznul koncové pražce, které neobsahují úchyty kolejových prutů. Následně jsem z podloží ořezal plastové konce jazyků u srdcovek a jazyky kompletně realizoval pomocí prutů. Vybroušení na kolejových prutech jsem zhotovil pomocí modelářské brusky a doladil jehlovými pilníky ručně. Neposlední úpravou na podloží výhybky bylo odebrání ještě jednoho pražce výhybky do odbočení, a to v případě že jako protikus je v odbočení druhá výhybka. Toto jsem prováděl proto, abych dosáhl menší rozteče kolejí ve stanici, oproti Tilligovým 43 mm mám ve stanici koleje od sebe jen 40 mm. Důvodem k této úpravě byla snaha o větší modelovost, v reálu mají koleje rozteč 475 cm, což po přepočtení do měřítka TT je 39,6 mm, čemuž se právě rozměr 40 mm velmi blíží. Při použití prutů PECO 75 jsem v rámci modulu od hrany ke hraně vždy použít celý prut, přerušení na kolejích jsem prováděl až po ukončení pokládky kolejí. Uchycení kolejových prutů na okraji modulu jsem řešil pomocí několika lankových vodičů, které jsem na prut připájel v místě hrany, a tyto vodiče byly následně při pokládce vlepeny pomocí epoxidu do připravených otvorů. Elektroinstalace Po dokončení rámů modulové stanice a položení kolejí jsem začal s elektroinstalací. Pokud jde o napájení kolejových úseků, mám to řešeno poněkud komplikovaněji. Chci v budoucnu stanici provozovat v rámci domácího kolejiště s funkcí ohlasu obsazení, což vyžaduje rozdělení stanice na izolované úseky, a tím pádem i více napájecích vodičů v rámci modulu. Další drobnou komplikací je zapojení výhybek kde napájení jazyků a srdcovky řeším pomocí dvoupólových přepínačů. Protože v rámci stanice bude realizován nejenom zpětný ohlas, ale i napájení pomocí boosteru, je celý rozvod stanice realizován oddělení od průběžných vodičů. Ohlasové dekodéry pak budou umístěny spolu s boosterem a centrálou na třetím staničním modulu. Jako propojovací konektory mezi moduly jsem zvolil počítačové konektory CANON o počtu 15 a 25 pinů, vodiče jsou průřezu 1,5 mm. Jednotlivé vodiče jsem pájel vždy na dva sousední piny kvůli snížení rizika poškození. Pomocí tohoto konektoru vedu mezi jednotlivými moduly i napájecí napětí pro příslušenství a staniční řídící DCC signál. Konektory jsem uchytil vždy v blízkosti rozhraní modulu pomocí držáku z hliníkového T profilu. Vjezdové moduly - konstrukce rámů Po té co stanice zažila ostrá křest na našem lednovém setkání, jsem v druhé etapě započal s realizací vjezdových modulů. Ze strany směrem na Hodonín a Kyjov je vjezd tvořen speciálním soumodulým dvou modulů na kterém bude realizováno rozbočení. Ve směru na Čejč jsem pak zatím postavil jen jeden krátky 40 cm rovný modul. Druhá várka modulů byla realizována z březové voděodolné foliované hladké překližky o síle 12 mm. Tento materiál je velice kvalitní, jediná změna oproti běžné překližce je povrch, který je z nějaké epoxidové pryskyřice a nelze ji tedy lepit klasickými disperzními lepidly. Já jsem ke spojování rámů použil klasické vruty do dřeva a rámy jsem lepil epoxidovým a polyuretanovým lepidlem. Přestavování výhybek Ovládání přestavování výhybek je na mých modulech realizováno pomocí servo-přestavníku vlastní konstrukce a digitálních dekodérů. Servo-přestavník se skládá z hliníkového profilu L 30x15 mm o délce 55 mm, serva značky Hextronik 900 (nebo podobného) a posuvného dvoupólového přepínače o délce chodu 5,7 mm, takže by ho šlo s úspěchem použít i pro modelovou velikost H0. Dekodéry budou taktéž domácí výroby, postavené podle známého schématu zapojení ze stránek http://www.dcckoleje.kx.cz/servo.html. Protože se na Mutěnických modulech nachází co modul maximálně 4 výhybky, rozhodl jsem se umístit vždy jeden dekodér se čtyřmi výstupy na příslušný modul s výhybkami. Některé volné výstupy na dekodérech na prvním a posledním modulu budou využity k přestavování mechanických vjezdových návěstí. Propojení dekodérů bude realizováno opět pomocí interního rozvodu v rámci konektoru CANON. Ovládací pultík a případně myš budou připojeny do interního rozvodu na třetím modulu. Tvorba krajiny Po dokončení pokládky kolejí, elektrorozvodu na jednotlivých rámech a instalaci servo-přestavníků je dalším logickým krokem ztvárnění samotné krajiny. Vzhled stanice obecně bude vycházet ze vzhledu stanice z období kolem roku 1945, zásadní změnou proti současnosti bude především provedení výpravní budovy, skladiště záchodků či silniční váhy, dále pak provedení zpevněných a nezpevněných komunikací a v neposlední řadě pak provedení zeleně ve stanici, které bude střídmější a uspořádanější, než je současný stav. Samotná stanice Mutěnice se v reálu nachází na dně menšího údolí a krajina kolem je velice málo členitá. Členění zde najdeme především v západní části stanice, kde se stanice nachází na zřetelném náspu o výšce cca. 1,8-2 metry. Na východní straně stanice je pak od jihu patrný lehce se svažující svah. Protože chci stanici stvořit pokud možná co vizuálně nejzajímavěji, pokusím se tyto drobné nerovnosti terénu přenést i do modelu. Povrchovou úpravu terénu budu provádět pro mě už vyzkoušenou technologií vytvarování terénu pomocí styroduru a polystyrenu, a následné zpevnění povrchu pomocí kuchyňských utěrek přilepených Sportakrylem. V rámci terénu stanice budu realizovat i zpevněné a nezpevněné komunikace a také sypaná nástupiště, pro které ještě finální technologii hledám. Stavba budov Specifickou částí výstavby stanice bude stavba budov, která bude vyžadovat i badatelskou činnost, protože provedení a typ budov v období které ztvárňuji, bylo značně odlišné od současného stavu a především je provedení budov z tohoto období málo zdokumentováno. Zděné budovy budu chtít realizovat metodou vysekávání a laserového pálení z kartonu, dřevěné budovy jako záchody a skladiště pak stejnou metodou z dýhy a překližky. Při stavbě chci využít i komerčně prodávané polotovary, například laserem pálená okna od JMDetail či pálené tašky od FIBA. Z doposud dostupných informací mám zjištěno, že v mnou modelovaném období byla staniční budova 16/H používána v základním provedení s krytou terasou, bez jakýchkoli nenormovaných zásahů do vzhledu budovy. Místo dnešního zděného skladiště se ve stanici nacházelo dřevěné skladiště typu 24/H s příslušným provedením rampy. Dále stanice obsahovala staniční záchodky, jejichž provedení mám zatím zmapováno pouze jednou fotografií z roku 2010. Dále pak stanice pravděpodobně obsahovala silniční váhu a v určitém období se minimálně na provozně vytíženějším Hodonínsko-Kyjovském zhlaví nacházel domeček pro výhybkáře. Bohužel doba výstavby domečku výhybkáře mě není zatím známa, takže o jeho ztvárnění zatím neuvažuji.

3 komentáře k příspěvku “Mutěnice – modulová stanice z trati 255.”

  1. David:

    Dobrý den.Četl jsem zhruba váš článek o Mutěnických kolejích.Jestli chcete stavět i trat Mutěnice Dudnany Svatobořice-Mistřín Kyjov Tak přijedte co nejdřív si to nafotit.Hned jak se oteplí bude se tam bude dávat místo kolejí asvalt na projíždění na kole.Nádraží si mužete vifotit taky je furt stejné jak ve filmu Bouřlivé víno.Kdy Jiří Sovák se ptá přednosty stanice zda viděl ženu z pomerančem Ivu Janžoruvou.Točilo se tady víc filmu.

  2. T.O.M.:

    Ahoj, bohužel osud této lokální trati (ael i dalších tratí) sleduji a vím kam to spěje – lokální tratě jsou systematicky likvidovány. Takže jsme s klukama v posledních dvou letech věnovali hodně času sběru materiálů a focení, abychom se v budoucnu artefakty s této trati mohli kochat alespoň v modelu.

  3. Slávek:

    Krásná čistá práce, klobouk dolů. Jen malá připomínka k popisu pod fotkama. Modul podle vzoru Hrad tedy souhradí…. soumodulí. To soumodulý trhá oči. Promiň.

    Slávek

Zanechte komentář