www.tomashora.cz

Rám 1 a 2 – pokládka kolejí ve skryté části

Po delší odmlce, zaviněné především naprostým pracovním vytížením, jsem se v prosinci 2010 konečně vrátil k pokračování budování kolejiště. Po postavení dvou rámů jsem chtěl přirozeně pokračovat pokládkou kolejí skrytého nádraží. Nejdřív jsem ale musel vyřešit jeden problém, který se nečekaně objevil. Koncepce základní konstrukce mého kolejiště, byla postavena na rámu z překližky a základové desce ze Styroduru. Když si odmyslím peripetie spojené se sehnáním Styroduru, jako podstatnější problém se jeví nadměrná rezonance Styrodurové desky. O co jde? Deska funguje jako membrána reproduktoru, tudíž zvuk a vibrace pomalu jedoucí lokomotivy jsou nadměrně zesilovány. „Rámus“ který to dělalo, byl za hranicí toho, co jsem byl ochoten tolerovat.

Během následných pokusů jsem měřením zjistil, že při použití 8mm překližky bude hlučnost na úrovni 35% oprati použití Styroduru, a co je ještě zajímavější, že lokomotiva jedoucí po Styroduru rychlostí sníženou na 25% vydává větší hluk než lokomotiva jedoucí 100% rychlostí po překližce. Tudíž logicky následovala koupě 8mm překližky a odstranění Styrodurové základní desky. Překližku jsem opět zakoupil v AZ-Wood, kde mě ji opět základně naformátovali (na pruhy 44, 44 a 36 cm při délce 250 cm). Odstranění Styroduru nebylo zásadním problémem, odřezal jsem ji z rámu listem pilky na kov a rám následně odrhnul kovovou stěrkou, takže na něm zůstali jen zbytky lepidla. Překližku na rám jsem pak následně lepil na silikon (kvůli vyrovnání drobných nerovností) a přišrouboval pomocí šroubů do dřeva 4 x 40 mm. „Výdřevu“ jsem zahájil na rámu číslo 1 umístěním plotny 120 x 44 cm, na které se bude nacházet polovina skrytého nádraží a dále pak umístěním koncové plotny do oblouku (rozměr 85 x 44 cm). Obloukovou plotnu jsem částečně oříznul dle tvaru obloukových kolejí. Z odřezků jsem vyřezal další díly pod koleje. Přitom jsem si hodně vypomáhal šablonkami z papíru či lepenky, na které jsem tvar nejdříve namaloval a vystřihl. Až jsem byl spokojen, došlo k obkreslení dílu na překližku a vyříznutí. K řezání opět používám přímočarou pilu, řezací list je opět na kov s jemnějším zubem. Na rámu číslo 2 jsem výdřevu prováděl stejným způsobem. Dalším krokem bylo přenesení umístění kolejí z papíru na překližku. Zde je třeba zmínit, že vzhledem ke změně materiálu podkladu pod koleje jsem i trochu upravil skryté nádraží. Původně jsem měl 8 kolejí skrytého nádraží rozdělena na 4+4 koleje mezerou, kde měli být nosné prvky pro druhé patro. Které mělo být opět ze Styroduru. Díky použití překližky jsem tuto mezeru nepotřeboval, podepření horní části budu řešit jiným způsobem. Následovalo nalepení odhlučňovacích pásů, na které po vzoru Houmra používám sádrokartonářskou pěnovku o šířce 25mm (cena 129,- Kč za 25 metrů, síla pěnovky je 3 mm). Výhodou použití tohoto materiálu je, že je samolepicí, a dobře se pomocí ní tvarují oblouky. Pěnovku jsem vždy nalepil, a následně z jejího povrchu strhnul lesklou fólii – to z důvodu toho že koleje budu na pěnovku lepit, a to by na fólii dost dobře nešlo. Koleje budu používat kolejivo Tillig, jako koleje metrové pruty + flexibilní podloží (délka 22cm, na obou stranách zakončené pražci pod spojku), pro pravidelné zatáčky ve skryťáku pak místo flexibilního podloží obloukové podloží o rádiusu 310, 353 a 396 mm (opět na obou stranách zakončené pražci pod spojku). Použití kombinace metrových prutů a flexi podloží je výhodné jak cenově, tak menším počtem spojů. Jako vyhybky pak použiji především stavebnice vyhybek EW2 o úhlu odbočení 15 stupňů. Navlékání kolejových prutů na flexi podloží není nic složitého, je potřeba si jen jemně srazit hrany na patkách kolejových prutů a následně pruty navlékat na flexi podloží na rovné podložce. Osvědčilo se mě navlečení čtyř flexi podloží vždy na jeden prut a až následně navlékat prut druhý, doba navlečení metrové koleje s dvěma pruty a 4 ks podloží mě zabere cca. 3 minuty. Na jednu kolej je potřeba přibližně 4,7 flexi podloží, já zatím navlékal 4 podloží, s tím že zbylou část budu vždy navlékat dle potřeby (v oblouku se jedna kolej bude zkracovat, atd.) Samotnou pokládku kolejí jsem zahájil zatáčkou na rámu R1, kde jsem použil čtyři kolejové pruty a 8 ks obloukových podloží o rádiusu 353 mm. Aby šli pruty dobře navléknout, je potřeba pruty předem ohnout. Ohýbání provádím v prvním kole posunem přes hranu stolu, další jemné doladění pak provádím protahováním mezi prsty. Je to věc cviku, vyplatí se nespěchat a s prvním prutem si pohrát. Postupně se člověk zdokonaluje, prvním prut jsem tvaroval cca. 15 minut, nyní už ohnu celý prut do požadovaného tvaru za cca. 2-3 minuty. Celou obloukovou kolej včetně navlečení na podloží pak mám hotovou za cca. 10 minut. Výhodou tohoto řešení je nejen přesný tvar oblouku, ale také to že tvar drží a není potřeba oblouk při pokládce tvarovat, což zvláště u malých rádiusů člověk opravdu ocení poznámka: při ohýbání více kolejí se vyplatí vyrobit si jednoduchou ohýbačku na kolejové pruty, návod najdete na: http://www.trainmania.info/udelatka/12-ohybacka_na_flexi-kolejivo.pdf. Koleje na pěnovku lepím disperzním lepidlem (Hercules, Patex Wood), je to spojení pevné, přitom v případě demontáže jde disperzní lepidlo z podloží slušně odstranit. Lepení provádím tak že natřu pěnové podloží lepidlem a kolej na lepidlo přikládám a zatížím. Lepení jsem zahájil přilepením oblouku, předem jsem si na kolej napájel dráty napájení, ty jsem pro každou kolej pájel vždy dvakrát v rozestupu cca. 4 cm, asi je to zbytečné, pájený spoj drží na koleji velice dobře, ale jistota je jistota. Napájení je provedeno dráty CY 1,5mm, proudová hustota 6 ampér. I toto je zbytečně naddimenzované, bohatě by stačil vodič 1 mm, ale v KARSu kde jsem dráty kupoval, byl rozdíl v ceně minimální (cca. 1,5 kč na metr) a tak jsem pro napájení kolejí opět zvolil větší jistotu. Důležitou úpravou kterou jsem zvolil je propájení všech vodivých spojů, na spoj dvou kolejí navleču klasickou vodivou spojku, nanesu kapku gelové pájecí pasty a pájím. Výhoda pájeného spoje je jasná, bezproblémový elektrický spoj mezi jednotlivými kolejemi. Co se týče spojek, zdají se mě zbytečně dlouhé. Ve skryťáku mě to tak nevadí, ale ve viditelné části budu asi spojky půlit, aby byli méně nápadné, nebo zvolím nějaký jiný způsob spojení, ale v tomto nejsem zatím rozhodnut. Zajímavou peripetií jsou izolované spoje dvou kolejí, Tillig dělá izolovanou spojku která je hodně robustní a nevzhledná, ve skryťáku to nevadí, ale pro viditelnou část budu určitě hledat lepší řešení. Zjistil jsem, že koleje nejdou do izolované spojky plně nasunout, vyřeší to malá úprava paty koleje, kde stačí odebrat z paty cca. 0,5 mm materiálu, pak je vše Ok a spoj jde tzv. nadoraz. Co se týče vyhybek, ty jsem si stavěl ze stavebnic EW2 15 stupňů. K vyhybkám a jejich stavbě napíšu své postřehy v samostatném článku, takže zde jen krátce. Perfektní návod je na stránkách Lokopina, já si ho poněkud upravil a zjednodušil, ten návod je hodně podrobný až nahání hrůzu, z první vyhybkou jsem si hrál cca. 2 hodiny, teď mě na poskládání 3-4 vyhybek, včetně slepení vyhybek a ořezání kolejí stačí cca. 2,5 hodiny – obvykle zvládnu 3-4 vyhybky během sledování "trápení" brněnské Komety na netu. Já budu k přestavování vyhybek používat modelářská serva, napájení srdcovky a jazyků budu řešit pomocí dvou mikrospínačů, je to „nejluxusnější“ řešení s nulovou šancí na zkrat. V současné době řeším umístění serva vůči vyhybce, v některých místech jde servo umístit přímo pod vyhybku, v některých nikoli, tudíž řeším přestavování pomocí delšího táhla od serva. Toto řešení by mohlo být výhodné zvláště v horním patře, protože serva by mohla být umístěna na kraji rámu a pohon by byl řešen pomocí táhel. Hlavní výhoda tohoto řešení by byl dobrý přístup k servům a mikrospínačům v případě nutné opravy. Pro jaké řešení se rozhodnu, ukáže nejbližší čas. Poslední věc, kterou jsem při pokládce řešil je pevné uchycení kolejí na hraně rámu, zvolil jsem staré osvědčené řešení připájení koleje na hlavu šroubu. Použil jsem opět šrouby do dřeva 3 x 30mm, na jejich hlavu se výborně pájí, napoprvé jsem to trochu přehnal s množstvím cínu, ale to lze napravit. Toto uchycení je pro skryťák ideální, ve viditelné části budu nejspíš hledat jiné řešení, i když by nepochybně po připájení šel šroub ofrézovat a dodatečně nainstalovat pražce tak, aby šrouby nebyly vidět.

9 komentářů k příspěvku “Rám 1 a 2 – pokládka kolejí ve skryté části”

  1. Zlámalík:

    Tomáši, díky za podrobný report, aktuálně taky buduju, ale v menším rozměru – snad budu moct brzo nahlásit pokrok. Zaujala mne ta sádrokartonářská páska, to je dobrý nápad. Co se týká spojek kolejí, já je zkrátím a nebudu pájet, udělám přívod do každého kusu kolejnicového prutu zvlášť – vyhnu se tak nutnosti opatlávat kolej cínem zboku. A ty izolované spojky – když se ubere pata koleje a hlava jde tedy na doraz – stále ještě izolují? Já bych mezi ně asi vložil papír napuštěný vteřiňákem.
    Přeju hodně času na stavbu a držím palce!

  2. Tomáš Hora:

    Ta sádrokartonářská páska je okoukaná věc, zkoušel jsem i korek či izolaci z polystyrenové tapety, co se týče útlumu je to všechno hodně podobné, na té pásce vidím výhodu v bezproblémovém lepení (je samolepicí) a tvarování do oblouku.

    Co se týče napájení, také hodlám napájet delší úseky pro jistotu z několika míst, ve skryťáku jsem zatím zvolil spojky a ty propájím, tam to nijak nevadí, jak pospojuji koleje ve viditelných částech se ještě rozhodnu. Myslím že nějakou spojku by to chtělo, neumím si zatím dost dobře představit dávat koleje naproti sobě jen natupo – pokud by byl styk kolejí v oblouku nepochybně by vznikl lom. Jinak to pájení není problém, je to věc cviku, druhý spoj už jsem množství cínu odhadnul lépe, takže je jen zateklý pod spojkou a není na koleji vidět. Krom toho na viditelné části bych kolej stejně zapatinoval rzí a podobně.

    Ty izolované spojky, kteté jsem použil ve skryťáku nejsou průběžné, ale uprostřed mají překážku a takový malý čudlíček, když nechám patku bez upravy nedotlačím kolek do izolované spojky blíž než 0,5 mm k tomu čudlíčku, takže pak by to bylo kolej – mezera – izolační čudlíček – mezera – kolej. Ono jde v podstatě jen o estetiku, i když ve skryťáku je to jedno. Ve viditelné části se těmto spojkám pokusím vyhnout, protože vzhled je nic moc. Detail spoje ještě nafotím.

  3. Zlámalík:

    Díky za odpověď, ta páska je dobrá, našel jsem v práci kus a vypadá to zvukově slušně. Jen mi svině nejde zase odlepit 🙂 Ideální by byla nějaká ještě těžší hmota, nevím co to gumokorkové podloží od Litomyského, ale on ho stejně teď zas nemá, tak je to jedno.

    Napájení jak ho máš je OK, já si říkám, že když to napojím každý zvlášť, nebudu muset spojky pájet. Spojky jako takové musí být – konce natupo by dělaly lom, to je jasné.

    Ty izolované spojky mám od Litomyského a myslím, že jsou o dost
    subtilnější, ale musím to ověřit – nafotím a pošlu. Pokud je ve spojce ta přepážka tak to jo, je fakt že na fotce to působí strašně masivně a nedovedu si ji představit na viditelné části nádraží.

  4. Tomáš Hora:

    Tahle páska lepí jak prevít, při lepení rovinek se vyplatí lepit podle nějakého dlouhého rovného předmětu a moc netlačit, jen tak položit, zkontrolovat a pak to přejet rukou.

    Podloží od Litomyského je super, má dobrý tvar a ve viditelné části o něm uvažuji, nevýhodou je vyšší cena, proto jsem zvolil ve skryťáku tohle výrazně levnější, ale útlumově stejně hodnotné řešení.

    Já napájení klidně vyvedu po dvou či třech metrech na jednom úseku, ty spojky jsou jaksi navíc, určitě to neublíží, a hlavně ve skryťáku se to chce pojistit, tam by se špatně opravovalo.

    Ty moje izolované spojky jsou od Tilliga a ve viditelné části by to byla katastrofa, to radši budu koleje řezat a lepit vteřiňákem, ale viděl jsem na fotkách i lepší izolované spojky, dokonce i z průhledného plastu. Tady ve skryťáku to zatím neřeším, použil jsem tyto v místě kde bude smyčka a potřeboval jsem přerušit obě koleje. Po Litomyského spojkách se podívám.

  5. Vlastík:

    Pane Tomáši, ještě bych Vás prosil k tomu STYRODURU síly 2 cm. Já ho chci nalepit na základní rám z překližky 12 mm. Ten nepříjemný zvuk nedá se ztlumit tak, že koleje s podložím modulovým položím ještě třebas na pásek korku, nebo něčeho, ne přímo na ten STYRODUR. Pak se to snad zeslabí, ta hlučnost, nebo ne? Jinak nevím, na co položit ty koleje, když přímo obyčejný POLYSTYRÉN nechci použít. Jiní ten STYRODUR dost chválí, ale mlčí už o tý hlučnosti, tak ty koleje třebas také nějak ještě podložili…. Dík za radu.

  6. T.O.M.:

    Já koleje nelepil přímo na styrodur, ale na pěnovou pásku, zkoušel jsem i korek či mikropryž. Pokaždý stejný výsledek, tím jak byl styrodur nalepený celistvě fungoval jako membrána a zesiloval hluk projíždějící soupravy, a především tya vysoké tóny co vydává elektrický motorek. S překližkou tento problém nemám. Taktéž mám na překližce nalepený styrodur a na něm vytvořené stoupání ze skryťáku a i to je bez problémů. Někteří modeláři mají ze styrodurem stejné problémy jako já, jiní je naopak nepozorují, je to možná otázka vnímání, také je možné že kdybych ten styrodur více podepřel by došlo k snížení hluku. Ono bude opravdu záležet na tom co komu vyhovuje, kupte jednu desku styroduru a vyzkoušejte, třeba Vám to bude vyhovovat.

  7. Dan:

    Dobrý den super návod a vyčerpávající popis. Chtěl jsem se zeptat jaká je přesně ta pěnovka kterou používáte na ten podklad pod koleje na odhlučnění našel jsem pouze samolepící z jedné strany a hladkou na druhé na kterou zřejmě nic nalepit nepůjde (je to jakoby folie) a strhnout nejde je tam napevno. Mnohokrát děkuji za radu. Dan

  8. T.O.M.:

    Ahoj Dane, ta fólie co používám je určena na kovové konstrukce u sádrokartonářů, a mají ji mezi sádrokartonářskejma věcma v každém hoby marketu. Z jedné strany je skutečně lepivá a z té vrchní je nalepená fólie. Ta jde odlepit, ale musíš si na začátku pomocí třeba ostrým odlamovacím nožíkem, možná vezmeš trochu víc té pěnovky, ale jak to budeš postupně strhávat, tak po cca. 2 cm už to bude odtrhávat tu fólii těsně u toho lepu s pěnovkou. Je dobré si to předpřipravit takto už na tom kotouči, a vždycky si toho odtrhnout trochu víc s tím, že si nechám přesah té odlepené fólie, abych to příště nemusel takto složitě rozlepovat.

  9. Milan:

    Ahoj Dane, z obrázků je vydět ,že každá vyhybka je poskládaná z kolejí které jsou součástí stavebnice. Já jsem zkoušel se vyhnout co nejvíce spojů , například protáhnout prut od srdcovky do další vyhybky která sní sousedí a podle potřeby i do další a následně končí prut dle potřeby nebo někde v koleji popřípadě u úseku. Samozřejmě ,že se prut musí připravit ,aby jazyky náležitě přilnuly a sloužily jako opornice. Také ,aby nepřekážela rozpěrka mezi jazyky – výměnami neboť pod jazykem je takový nálitek „čudlík“ a sousedící patka opornice se musí vybrousit. Napiš mi tnázor na tento postup. Milan

Zanechte komentář