www.tomashora.cz

Čtyřnápravový rychlíkový vůz Ca 37 – rozestavěno

K nápadu pokusit se o konverzi stavebnice vozu řady Be/Bi, mě přivedl návod z časopisu ABC někdy z 80 let minulého století, na který jsem víceméně náhodou doma narazil při větším úklidu. Návod popisoval postup jak ze dvou stavebnic vozů Be/Bi, které jsou i dnes dobře dostupné, postavit rychlíkový vůz rakouského původu typu Ca37 z roku 1908, který byl po úpravách v roce 1916 přeznačen na známější kombinaci Ca 4. Bohužel netuším, v kterých letech ukončili tyto vozy na českých drahách činnost, a zda se dožily konce 2. Světové války. Do stavby jsem se pustil především proto, že pro parní sekci není k dispozici na trhu velký výběr rychlíkových vozů, a tak jsem ochoten i provozovat vozy do epochy případně nepatřící.

Ke stavbě samotného vozu potřebujete především stavebnici vozu Be/Bi. Ca37_01 Tedy přesněji řečeno potřebujete dvě stavebnice. Ca37_02 Velká část úpravy se motá kolem toho, že budete různě rozřezávat a spojovat obě bočnice, střechu a podvozek. Začneme bočnicemi, bočnice skutečného vozu má 11 oken, s tím že krajní toaletová jsou užší. Pozor: Skutečný vůz by v modelové velikosti měl pravděpodobně mít každý meziokenní díl o nějakých 0,7 mm širší než je ve stavebnici, a naopak u toalet by měl být meziokenní díl užší – to by ovšem vyžadovalo extrémní úpravu bočnic a je to tedy vhodné jen pro hardcore počítače nýtů. V prvním kroky musíte oddělit čtyři bočnice z rámečků. Ca37_03 Dále je potřeba u oken, která budou užší (toaletová) odpreparovat větráky. V praxi to vypadalo tak, že jsem skalpelem odstranil vždy ze dvou bočnic větrák úplně nalevo a u dalších dvou vždy větrák úplně napravo. Větráky nezahazujte, ještě se budou hodit. Ca37_04 V dalším kroku rozřízněte takto upravená okna přibližně vprostřed a zužte je tak aby místo širokých oken pojala okna menší, která se normálně používají u dveří v představku. Dále ještě upravíte bočnice tak aby v součtu vždy dvě měli délku právě těch devíti oken. V praxi to vypadá tak, že první bočnici zkrátíte o úzký krajní díl na druhé straně, než jsme zkracovali okno – tedy srozumitelně řečeno těsně za dílem posledního okna. Druhý díl pak zkracujeme za desátou lištou skříně vozu – opět počítáno od upraveného okna. Podle toho jak se Vám to povedlo, se pak rozhodnete, na které bočnici lištu na kraji řezu ponecháte, a kterou odřežete či odbrousíte. Totéž provedete, ovšem zrcadlově i s dalšími dvěma bočnicemi. Jak by měli všechny použitelné díly čtyř bočnic vypadat, vidíte na následujícím obrázku. Ca37_05 A zde je fotografie už slepených a přetmelených bočnic, z obrázku je myslím dobře vidět, jak by měl výsledek vypadat. Důležité je, aby po slepení, byla délka nově vzniklých bočnic 133 mm. Na fotografii jsou vidět čtyři hotové bočnice, tedy bočnice na dva rychlíkové vozy. Ca37_06 Následuje obrázek slepených bočnic s čely vozu. Přes veškerou snahu se mě nepodařilo slepit bočnice zcela rovně, plast sám o sobě se trochu kroutí. Ca37_07 V místech čel vznikne spára, tu je nutno přetmelit a po vytvrzení tmelu následně přebrousit. Ca37_08 Představky vozu se bez úprav použijí ze stavebnice, stačí je tedy slepit a opět přetmelit a přebrousit. Ca37_09 Dále je potřeba si připravit díly střechy, návod doporučuje od prvního dílu střechy oddělit levou krajní zužující se část a to těsně před prvním prostředním příčným švem, druhou střechu pak je potřeba zkrátit na délku zhruba 53 mm. Ca37_10 Je dobré si pohlídat navazování plátování, celková délka střechy by měla být 144 mm. Ca37_11 Střechy jsem pak pokusně nasadil na díly skříně, délkově pasovali dobře, plátování sedělo naopak hůře, nakonec jsem celé plátování raději přebrousil a střechu pořádně přetmelil s tím, že plátování buďto dodělám nitkami, nebo ho do střechy vyryji. Ca37_12 Dalším upravovaným dílem je podlaha podvozku, potřebujeme opět pro jeden vagon dvě podlahy. Ca37_13 Podvozek budeme nejen upravovat délkově, ale také je třeba odstranit všechno, co by bránilo instalaci kinematiky či pohybu podvozku. Ca37_14 Celková délka podlahy podvozku by měla být cca. 141 mm, kde jsem díly řezal je vidět nejlépe z obrázku. Ca37_15 Krátký odřezek jsem využil jako spojku. Ca37_16 Podobným způsobem je potřeba zkrátit i boční díly, které se lepí k podlaze podvozku. Z dílů je také třeba odřezat to co na nich nemá být, především vzpínadla a "domky" náprav. Do podvozku je také potřeba umístit ložisko, na kterém se bude otáčet podvozek. Já ložisko vyrobil úpravou plastového kolečka ze stavebnice. Kolečka jsem vlepil tak aby byly umístěny symetricky ve vzdálenosti 101 mm od sebe. Správně by měli být 104 mm, ale to by podvozek kolidoval se schůdky vozu. Další možností je otáčet podvozek nesymetricky, pak by bylo možno dodržet správné rozměry, ale to se pak část podvozku co je blíže středu vozu příliš vychyluje mimo vůz. Každý tudíž musí najít pro něj nejpřijatelnější kompromis. Ca37_17 Do podvozku jsem vlepil zátěž, kterou jsem udělal z plochého mosazného spojovacího plechu, který jsem koupil v Hornbachu. Ca37_18 Z rubové strany jsem v místě umístění podvozků vlepil tenkou podložku. Ca37_19 Podvozek se bude otáčet na šroubku 2 mm. Ca37_20 Podvozek jsem zakoupil formou polotovaru od HekTTora – jedná se o podvozek Pensylvánského typu pro osobní vozy. Ca37_21 Jestli autentický podvozek vypadal podobně, nemám tušení, každopádně se podvozek podobného typu montoval na rychlíkové vozy v 30. letech dvacátého století. Stejný podvozek jsem také nalezl na fotografiích modelu tohoto vagónu ve velikosti H0. Zde jsou všechny zásadní díly podvozku již odděleny. Z hlavního dílu podvozku jsem oddělil část, která by překážela kinematice. Ca37_22 Jednotlivé díly jsem lepil vteřinovým lepidlem, možná by šlo díly i pájet, ale to by vyžadovalo opravdu značnou zručnost. Ca37_23 Již slepený a osazený podvozek na vozové skříni. Podvozek s kinematikou nijak nekoliduje a to ani v oblouku o radiusu 310 mm. Ca37_25 Pohled na sestavené nenabarvené vozy. Ca37_26

17 komentářů k příspěvku “Čtyřnápravový rychlíkový vůz Ca 37 – rozestavěno”

  1. Jarda:

    Zdravím. Já chci časem tyto vozy také postavit. Mám doma jeden vrak tohoto vozu. Byl prej koupen dávno na burze v depu na Masaryčce. Pravda je, že nemá zůžená okna. Já se ale chci zeptat na umístění těch spřáhel. Jak to jezdí v protiobloucích a přez vyhybky. Na tom mém je spřáhlo přilepeno na podvozek. Ještě mě zajímá jak a z čeho budete dělat přechodové měchy. Ty odřízlé větráky jste přilepil zpět? Jinak super práce. Lept Hurvajze mám taky, ale od DK-modelu. Nějak se bojím na nej šahnout abych to nezvoral. Pojezd mám od PMT. Tu Kraksnu mužu jen tiše závidět. Na tu nemám prachy.
    S pozdravem Jarda Hlavatý

  2. Tomáš Hora:

    Ahoj Jardo,

    pokud jde o spřáhla tak jak je vidět z fotek použil jsem pružinkové kynematiky PEHO a následně spřáhlo Tillig, Kynematiky jsem dal maximálně k čelní stěně takže tím zobáčkem lehce přečuhovali, na rovince je mezera mezi nárazníky cca. 1,5 mm ale zdá se že se to vyplatilo, protože to projedei rádius 310, menší jsem nezkoušel, protože ho na kolejišti neplánuji, zkušel jsem i přejezd přes vyhýbku EW1, taktéž bez problémů. Odřízlé větráky jsem nalepil zpět, pokud použiješ dvě stavebnice, zůstanou ti nějaká okna navíc, takže neni problém nakonec oddělit nějaké větráky skoro kompletní, nalepil jsem je vteřiňákem. Měchy udělám nejspíše z bužírky kterou stáhnu z nějakého drátu. Ještě musím přerýt střechu a půjde to do laku, trefit strukturu linek na střeše aby perfektně navazovala a nebyl problém s tmelením se mě ani jednou nepovedlo, takže střechy jsem přebrousil a přeryju je.

    Hurvajz čeká na pojezd, původně jsem uvažoval o pojezdu od PMT ale ten můj měl trošku velká kola, mám slíbený jeden nový prototypový pojezd, tak jak bude, pohnu s tím a dám vědět jak se to jeví, bude i s vnějším osvětlením. Hurvajz od DK-modelu je parádní, opravdu maximálně detailní, už jsem ho viděl a uvažuji o něm do budoucna. Lept od Kuberu jsou proti tomu mnohem jednodušší. Kraksna čaká taktéž na motorizaci. Jinak peníze chybý všude, takže nevěš hlavu, co není dnes může být zítra. Ahoj Tomáš

  3. Jarda:

    Ahoj Tome.Na asi dvanáctém obrázku jsou kastle těchto vozů,ale v pozadí je jedna osmiokená.Není to náhodou ta tříosá verze ? Já tyhle čtyřnápravové asi stavět nebudu.Zato jsem za včerejšek postavil tu Cey.
    Jen jsem musel použít jiné dveře vedoucí na přechodový můstek.Jarda

  4. Tomáš Hora:

    Jo tříosou verzi mám taktéž rozdělanou, karoserie je vpodstatě hotova, jen řešení na posun střední nápravy zatím nemám dobře pořešeno, díval jsem se jak to má tillig u tříossích vozů, ale buď mám nějako uvadnou sérii, protože ten jeho posun mě víc nefunguje, než funguje a každou chvíli něco o něco dře. Takže tohle ještě řeším.

  5. Pája:

    Ahoj,předně musím pochválit,pěkná práce.
    Chci se zeptat,našel jste někde typový výkres dle čeho jste určoval ty přesné míry,např.mezi okny? Mě se nedaří najít nic (typák,fotku,či aspoň kresbu) a to tyto vozy by se mi na kolejišti moc líbily.Předem děkuji za nasměrování.

  6. Tomáš Hora:

    Díky za pochvalu, tak typový výkres jsem nenašel, jediné z čeho jsem vycházel je nákres v ABC. Ono fakticky tenhle vůz vznikl před 100 lety ještě za Rakouska-Uherska a u prvorepublikové ČSD jich mělo sloužit jen pár kusů. Takže jsem stavěl z 99% procent podle návodu z ABC. Jedinou další informaci kterou jsem na netu našel bylo několik fotek modelu v měřítku H0.

    Co se týče rozměrů, dají se snad odvodit podle výkresů vozů Ce a Ci které jsou známé. U vozu Ce byla šířka jednoho kupe včetně přepážky 1570 mm, u vozu Ci je pak šířka prostoru jednohl bloku sedadel 1475 mm. Stavebnice od LPH je dělána v rozteči dle vozů Ci, tento vůz by však měl mít oddíly jako má vůz Ce.

    Jen pro úplnost, vůz s popisem Ca4 který vznikl v letech 1930 v Pražských Ringhofferových závodech má šířku oddílu také 1570 mm (nebo 1560 mm dle jiného výkresu), takže jsem ochoten věřit tomu že tento rozměr byl v tomto období běžně používán. http://www.parostroj.net/katalog/ov/images/vykresy/Ba_1930.gif

    Já každopádně šířku oddílů na svém modelu neupravoval. Tenhle vůz stavím pro své budoucí kolejiště a odchylka cca. 0,8 mm na jeden oddíl mě zase tak nevadí, tento vůz pokud se podaří bude jistě na kolejišti pěkný.

  7. Pája:

    Děkuji za rychlou odpověď.
    Předně neber moje dotazy jako kritiku,na to nemám-abych kritizoval,je to tím,že se mi ty vozy fakt líbí a velmi mě zaujal tvůj postup a rád bych se dobral toho jak to sám co nejlíp udělat.
    Jelikož nemám přístup k ABC z let 80,nemohl bys to prosím pro mě oskenovat?
    Jen si nejsem jist podvozkem,asi tam má být něco jiného,Pensylvánský podvozek s horními jhy se začal montovat o cca 70 let později.Neměl tam spíše být podvozek typu kkStB Ia a s přihlédnutím k roku výroby bych hlasoval za kkStB VIId viz info : http://www.parostroj.net/katalog/ov/clanky/podvozky/podvozky_kkStB.php3 nad posledním typákem.Rozdíl těch,co by tam ASI měli být obr.1a2 a těch co jsi použil obr.3 je vidět zde : http://www.smejkitrain.wz.cz/index.php?cat=9

    PS:tebou odkazovaný vůz Ca z r.1930 stával ještě v r.2007 v Jaroměři a to přesněji ,,pancéřák“ Ca 1930, Ca 4-5092, Ba 3-0344, nakonec jako Nářaďový vůz 33159 NPV 407 LD Břeclav, výroba Ringhoffer 1931. Poslední opravu prodělal dle popisu v roce 1991

    S pozdravem a s očekáváním nových informací a upřesnění Pavel

  8. Pája:

    Jé,pardon za tykání,už nějakou dobu nejsem náctiletý a tak nějak jsem to naťukal automaticky.
    Našel jsem ještě příklad těch podvozků kkStB Ib (kkStB If) při asi posledním použití na poštovním voze z roku 1913-1934 : http://www.parostroj.net/katalog/ov/formular.php3?ind=8&ktere=0&razeni=1&odkud=0

  9. Pája:

    -ten podvozek je krásně vidět na fotografiích toho pošťáka.Jinak info,typák,nákresy a fotky viz:
    1) http://www.parostroj.net/katalog/ov/clanky/rychl_vozy_kkStB/rychl_vozy_kkStB.php3 -zde je super pohled na dvounápravový předchůdce Vůz kkStB – Ceg 27-009
    2) http://www.parostroj.net/katalog/ov/clanky/vozy_Ca_1909/vozy_Ca_1909.php3 -a zde je asi ten ,,náš“ i v barevný foto vozu Ca 4-5461 z KHKD

  10. Tomáš Hora:

    Tak tykaní či vykání moc neřeším, zvláště ne na diskusních fórech, je mě sice nějakých 37 let, ale pokud modelařím jsem malej kluk…

    Odkaz na podvozek je zajímavý, komerčně tohle tuším nikdo nedělá, já použil podvozek od HekTTora a celkem se mě tam líbí, až ho nabarvím tak nikdo nepozná že tam nepatří.

    Jinak mohu poslat na e-mail ten návod z ABC + cca. tři fotky tohoto vozu ve vleikosti H0 z netu co jsem stáhnul.

  11. Tomáš Hora:

    Jo a ještě díky za super odkaz na článeček o těchto rychlíkových vozech.

    Ten původní podvozek by byl super, jen jak si ho pořídit, máš představu jestli ho někdo dělá? Mě napadá vzhledem k tomu že je potřebuji na čtyři vozy si je namalovat a nechat vyleptat.

  12. Pája:

    -díky,určitě pošli
    -Nejspíš je nikdo nedělá.Nechat si ho vyleptat mě taky vrtá v hlavě,akorát já neumím kreslit,tak bych s tím musel otravoval kamaráda (ten už si něco nechal leptat).

  13. Tomáš Hora:

    Tak ti pošlu ten plánek z ABC, dále tři fotky modelu ve velikosti H0, nejsou nic moc ale pro základní představu. Ještě přidám nákres vozu Ca-4 z roku 1930 + foto, zvláštností je že na plánku a fotce má vůz podvozky které vypadají stejně jako ty co jsem použil já. Otázkou je zda je dostal už ve výrobě či při nějaké rekonstrukci.

    Jinak namalovat podvozky a vyleptat enni problém, uvažuji o tom nejen u těchto podvozků ale i u dalších věcí, rád bych měl doma například páry řady 434, ty u nás hodně jezdily.

  14. Pája:

    Ahoj,jen předám informaci z fóra http://diskuze.modely.biz :

    Popis a výkresy vozů Ca z let 1909 až 1924 byly publikovány v časopise Železnice 1/96, v 4/96 to byly ABa a v 2/97 ABCa. V jednom čísle z prvních dvou ročníků SŽ pak byly ještě článek k vozům ABCa z roku 1912. Většina měla podvozek Ib, typ VIId, který se vyráběl od roku 1908. Základní typ Ib je z roku 1902, vylepšený VIIa z roku 1906. Rozdíly jsou v detailech, které jsou i v H0 těžko realizovatelné. V H0 jsou k dostání odlitky , v TT nevím. Ještě podotýkám, že vozy Ca dostaly čísla 37-xxx až od roku 1913, do té doby nesla čísla někde mezi 10000 až tak do 12000.

    PS:budeš se pouštět do těch leptů VIId ? Že bych se přifařil (budeš-li tak laskav) nebo mám za-úkolovat jednoho kolegu?

  15. Tomáš Hora:

    Jestli do těch leptů půjdu a nebo ne zatím nevím, model je prozatím odložen ale do vánoc bych je rád téměř kompletně dodělal, kromě podvozků ještě řeším osvětlení. Co se týče podvozků, ještě jsem se nerozhodl, každopádně nastříkám ty co mám a posoudím jak moc je to rušivý prvek. Do budoucna určitě nějaké lepty dělat budu, mám v plánu nějaké lokálkové páry 422, 423 nebo 434 a asi půjdu cestou leptu.

  16. Pája:

    V pohodě ty podvozky můžeš použít na stejné vozy jen z roku kolem 1919,ty z 1908 měli starší typ podvozků.
    PS :víš o tomto : http://www.hobby-shop.cz/sh/hled2.php?kat=katalog&retez=01563/11&jazyk=cz&search=1&firma=Tillig&li=Tollig

  17. Pája:

    Ještě malý info-bonus:první vozy,které byly objednané mocnářstvím a dodané do ČSD (ČSD musela chtě-nechtě převzít všechny závazky a zakázky),měli na voze nápis ,,ČSD“ žlutý s červeným stínováním.Ty samé vozy,které ale ČSD objednalo samo,už měli nápis ČSD bílý s červeným stínováním.Zdar modelům

Zanechte komentář